EcoRun tisíce jezer ve znamení alternativních pohonů

Marek Tomíšek
19.08. 2019

Marek Tomíšek
19.08. 2019

Poprvé se nevyhodnocovalo celkové pořadí

Týden po Finské rally se z velké části na stejných šotolinových tratích jela i Suurajot EcoRun, která má podtitulek EcoRun 1000 jezer. Jde o soutěž, v níž je cílem stihnout předepsané časy na jednotlivé úseky a při tom dosáhnout co nejnižší spotřeby. Kromě finského šampionátu je zařazena také do severoevropského šampionátu v soutěžích EcoRun.

Stejně jako loni byly vypsány třídy pro vozy na benzin, naftu a dále pak pro hybridní a plug-in hybridní pohony. Naopak proti loňsku chyběla třída vozů na CNG, kterou ale nahradily elektromobily. Mezi jejich posádkami měla zastoupení i naše redakce.

Start byl tradičně ve městě Jyväskylä, které je i centrem Finské rally. Trasa se pak klikatila převážně po šotolinových trasách mezi lesy a jezery přes města Koskenpää a Juokslahti až do Jämsä, kde byla přestávka na oběd a dobíjení pro elektromobily. Odtud pak oklikou přes Ouninpohja a dále podobnou trasou, kudy vedla první etapa, se dojelo zpět do Jyväskylä.

Trasa pro elektromobily měřila 245 kilometrů. Ostatní vozy, u kterých se měřila spotřeba tekutých paliv, měly trasu o něco delší a navíc dvakrát absolvovaly okruh na usazení paliva. Ten je vložen mezi dvě tankování před startem a dvě po dojetí do cíle kvůli eliminaci vzduchových bublin v nádrži a tím zpřesnění měření spotřeby. Celkem tedy trasa měřila 297 kilometrů.

Soutěž byla tradičně velmi rychlá, protože předepsané průměrné rychlosti i letos vyžadovaly opravdu svižnou jízdu. Prakticky každá zatáčka se tak jela na hraně, někdy i smykem, což ale při eco-rally není žádoucí, protože to znamená ztrátu energie. Ale zvláště ve druhé polovině soutěže, kdy déšť způsobil, že šotolina mnohem více klouzala, se tomu úplně vyhnout nedalo.

Zavedení tříd pro tolik různých pohonů způsobilo, že v jednotlivých třídách nastoupilo poměrně málo posádek. Nejpočetnější byla třída vozů s agregáty benzin se čtyřmi posádkami. Vyhráli ji Norové Anders Tollaas – Jan Henriksen s vozem Seat Ibiza 1,0 TSI a spotřebou 4,27 l/100 km.

Stejný počet vozů jel i mezi elektromobily, které ale byly rozděleny na dvě třídy. Malým úsporným elektromobilům totiž nemohla konkurovat velká SUV s hmotností přes dvě tuny. Nejnižší spotřeby mezi elektromobily, konkrétně 12,4 kWh/100 km dosáhla posádka Marek Tomíšek – Jaakko Riikonen s vozem Hyundai Ioniq Electric. Kvůli 2% penalizaci, když přijeli do cíle o pět sekund později, vyhrálo finské BMW i3 se spotřebou 12,6 kWh/100 km.

Ve třídě elektromobilů nad dvě tuny zvítězili Markku Lehisto – Raimo Alm se spotřebou 21,3 kWh/100 km. Proti Audi e-tron dvojice Jenni Rossi – Seppo Järvinen měli o 2,3 kWh/100 km nižší spotřebu a díky vítězství v Norsku se stali mistry severní Evropy.

Mezi plug-in hybridy startovaly dva vozy Hyundai Ioniq Plugin, z nichž nižší spotřeby dosáhla posádka Ari Makkonen – Harri Kuniala. Na každých 100 kilometrů spotřebovala 3,47 litru benzinu. Oba vozy využily celou baterii, tedy 8,9 kWh. Přepočteno na energii tak vítězná posádka měla celkovou spotřebu 33,21 kWh/100 km.

V kategoriích dieselů a hybridů nastoupil vždy pouze jediný účastník. Kari Mäkinen – Ahti Viitanen s vozem Škoda Octavia 1,6 TDI dosáhli spotřeby 4,23 l nafty/100 km. Rauli Koivunen – Anna Maisala s Toyotou Corollou Hybrid měli spotřebu 5,07 litru benzinu na 100 kilometrů.

Vyvstává ale otázka, zda nezměnit formát nebo vyhodnocení soutěže. Loni ještě byly klasifikovány všechny posádky v rámci celkového pořadí bez ohledu na třídu, kdy spotřeba byla přepočítána na energii v kWh/100 km. S příchodem elektromobilů to ale není možné, protože i Audi e-tron mělo mnohem nižší spotřebu než nejúspornější plug-in hybrid. A spotřeba ostatních vozů byla ještě mnohem vyšší.

Přepočteno na energii tak jsou elektromobily bezkonkurenční a obsadily by první čtyři místa, což ukazuje na nesrovnatelně vyšší účinnost elektromotoru oproti spalovacím jednotkám. Nikoho ale asi moc netěší soutěžit sám se sebou, když je v nějaké třídě pouze jedna posádka.

Takže rozvoj alternativních pohonů asi pořadatelům nasadil „brouka do hlavy“. Uvidíme, jak se tato soutěž, potažmo celý šampionát, budou vyvíjet dále.