Exkluzivní rozhovor s finským závodníkem

Umístění v nejlepší trojici a vítězství na některých šotolinových soutěžích. S těmito cíli vstupuje do nové sezony rallyeového mistrovství Evropy Mikko Heikkilä. Finský závodník, který letos přesedne ze Škody Fabia do Toyoty Yaris, si však uvědomuje nutnost zlepšit se na asfaltu. I o tom promluvil v exkluzivním rozhovoru pro server AUTONOVINY.cz.

Mikko, letos vás uvidíme znovu závodit v evropském rallyeovém šampionátu. Jak se tedy na novou sezonu těšíte?

Letos se chci dostat na stupně vítězů. To znamená, že cílem je vyhrát nějaké soutěže na šotolině a také se zlepšit na asfaltu. Stejně tak se snažím najít rozpočet, abych mohl odjet i některé z dalších soutěží mistrovství světa v kategorii WRC 2.

V letošním roce vás budeme vídat s jinou technikou než loni. Zatímco v uplynulém roce jste usedal do vozů Škoda Fabia, pro letošek jste se rozhodl přejít do Toyoty GR Yaris Rally2. S tímto autem už jste odjel tři soutěže a italský podnik Rally Citta di Foligno jste dokonce zvládl vyhrát. Jak se tedy s novým autem sžíváte? Zdá se, že dobře...

Vlastně se dá říct, že jsme vyhráli i Arctic Lapland Rallye (zde ho porazil pouze jezdec WRC Elfyn Evans s Toyotou GR Yaris Rally1 - pozn. red.). Auto má veliký potenciál, už teď se chová velmi dobře a když pak dojde k nějakým vylepšením, bude to jenom krok dopředu. Úroveň vozů Škoda je ale samozřejmě velmi vysoká, takže bude vždy náročné je porazit.

Vy jste loni závodil i s nejnovější verzí vozu Škoda Fabia, což je model RS Rally2. Jak byste tedy toto auto srovnal právě s novou Toyotou GR Yaris Rally2? Již jste řekl, že úroveň vozů Škoda je velmi vysoká, ale označil byste i přesto novou Toyotu za krok vpřed?

Vzhledem k tomu na jaké úrovni Škoda je, může být Toyota o hodně lepší jen těžko. Každý z těchto vozů má různé oblasti, ve kterých si vede dobře. Obecně jde ale podle mého názoru o dva vozy, které jsou poměrně vyrovnané.

Právě vozy Škoda jsou momentálně na scéně kategorie Rally2 zastoupeny v největší míře. Toyota rozjela naplno své působení na tomto poli teprve loni, ale jde o značku, která již ukázala, že dokáže připravit konkurenceschopné vozy v elitní kategorii, o čemž jasně svědčí tituly Otta Tänaka, Sébastiena Ogiera a Kalleho Rovanpery. Myslíte si tedy, že by do budoucna mohla být Toyota co do počtu aut pro Škodu konkurencí?

To je v tuto chvíli v mé pozici těžké říct. Neznám jejich plány ani cíle. Určitě se to ale nestane ze dne na den (směje se - pozn. red.).

Mistrovství Evropy bylo vaším hlavním programem poprvé loni. Rok předtím jste se stal mistrem Finska. Jak náročné je pro závodníka přejít z finského šampionátu do evropského?

Pokud jde o šotolinu, tam to tak těžké není. Podniky ERC loni nebyly ve srovnání s Finskem nijak výjimečně odlišné. Loni nás trápily jiné problémy, které ale neměly co dělat s mými zkušenostmi nebo výkonností.

Řekl bych ale, že s asfaltovými soutěžemi už to tak jednoduché není. Ty se totiž ve Finsku buďto vůbec nejezdí a když už, tak jenom zřídkakdy...

Přesně. To je ta hlavní výzva. Na asfaltu bychom se letos potřebovali hodně zlepšit. Není to ale o tom, že bych se na tomto povrchu bál jet rychle, jen jsem si zkrátka ještě neosvojil tu správnou techniku. Oproti šotolině je to totiž o hodně jiné a musíte zde jít více do detailu. Občas mám dokonce pocit, že čím víc na to tlačím, tím jsem pomalejší. Je to tedy o nalezení správné techniky. Jsem si ale jistý, že čím více kilometrů na asfaltu najedu, tím více se budu zlepšovat. Ještě jsem na asfaltu zas tak moc nejezdil, takže určitě cítím, že zde je potenciál pro zlepšení. Například v Římě jsem měl loni pocit, že jsme udělali určité kroky správným směrem.

Účast v mistrovství Evropy se od finského šampionátu nejspíše liší i z pohledu rozpočtu...

Samozřejmě. Evropské soutěže jsou delší, to bych označil za největší rozdíl. Náklady vám ale narůstají například také kvůli delší cestě na závody. Ve Finsku se vše odehrávalo na mnohem menším území. Týmu proto zabraly závody jen pár dní. I tak je ale ERC pořád o hodně levnější než WRC.

Vaším cílem je letos umístění v nejlepší trojici, více než polovina soutěží se ale bude konat na asfaltu, který vám nesvědčí. Nemáte proto obavy?

Neřekl bych, že obavy. Jsem si ale vědom toho, že to letos bude ještě větší výzva. Upřímně, kdyby se jela polovina soutěží na asfaltu a druhá polovina na šotolině, bylo by to spravedlivější. Nedá se ale nic dělat, je to tak, jak to je. Souhlasím ale s tím, že kalendář mi do karet nenahrává.

Snažil jste se před sezonou nějak pilovat svou asfaltovou formu?

Plánuji projít určitým koučinkem. Loni jsem pouze testoval a pak jsem něco odjel na jedné z finských závodních tratí.

Do letošní sezony jdete také s novým spolujezdcem. Samu Vaaleriho nahrazuje Kristian Temonen. Jak jste si tedy na sebe při prvních třech startech zvykli?

Velmi dobře. Kristian je opravdu dobrý chlap a také skutečný profesionál. Mimo jiné je také při soutěžích příjemné s ním trávit čas. Podniky jsou totiž docela dlouhé, takže je velmi důležité, aby atmosféra byla pozitivní.

Kromě ME se příležitostně účastníte i soutěží světového šampionátu. Na této scéně jsme vás mohli naposledy vidět letos v únoru při Švédské rallye. Zde jste obsadil celkové deváté místo a poprvé jste tak zaznamenal body v rámci celkového pořadí. Předpokládám proto, že to pro vás byl významný moment...

Vlastně jsem byl docela zklamaný. Cílem bylo dojet jako nejrychlejší Toyota v kategorii Rally2, což se mi nepodařilo. V sobotu a neděli jsem sice měl dobré tempo, v pátek jsme ale prakticky jenom testovali, protože se nám testovací den nepodařil. Navíc jsem v sobotu večer trefil kámen, čímž jsme docela ztratili. Byla to rallye, na kterou bych nejraději zapomenul...

Už jste ale naznačil, že byste se ještě letos chtěl do rallyeového MS vrátit...

Doufám, že se mi podaří sehnat rozpočet na pár dalších soutěží. Vše je to o penězích. V kalendáři by se našlo spousta dobrých podniků.

Zdroj: exkluzivní rozhovor redakce, úvodní foto: Mikko Heikkilä Racing/Haanu Rainamo