Malé užitkové elektromobily Alké ATX

Marek Tomíšek
30.04. 2019

Marek Tomíšek
30.04. 2019

Užiteční pomocníci pro práci ve městech

Italská firma Alké vyrábí malé nákladní elektromobily kategorie N1, tedy do 3,5 tuny. Jsou sice, podobně jako dříve oblíbené „multikáry“, stavěné primárně na činnosti kolem údržby měst a pro komunální služby, ale lze je použít například i na rozvážku po městech. Uvezou poměrně dost a hlavně mohou táhnout i těžký přívěs.

Výkon 14 kW sice není nijak oslnivý, ale vozy Alké ATX nedosahují vysokých maximálních rychlostí a jsou tedy zpřevodované více do síly. Mají i volbu pomalejšího převodu ještě více do síly, pokud je to potřeba. Maximální nosnost tak je u ATX 330 EH výborných 1575 kg.

Automobil zároveň utáhne bržděný přívěs o hmotnosti až dvě tuny a nebržděný vážící až 750 kilogramů. To jsou na elektromobil výborné hodnoty. Tato verze má ale maximální rychlost pouze 35 km/h, zatímco většina ostatních provedení má maximálku 44 km/h.

Dojezd se pohybuje od 60 do 150 kilometrů. Ten se samozřejmě odvíjí hlavně od kapacity baterie, která sahá u různých verzí od 8,7 kWh až po 20 kWh. Pro údržbu parků a podobné činnosti, kde vozidlo moc kilometrů nenajede, stačí verze s menším dojezdem. Pro městskou rozvážku bude potřeba větší dojezd, ale i tam by 150 kilometrů mělo v pohodě stačit.

V případě užitkových elektromobilů Alké ATX lze vytvořit „nekonečné“ množství kombinací. Od velmi kompaktních vozů do malých prostor, které se otočí „na pětníku“, přes různé nástavby až po tahač návěsů, čímž vznikne malý kamion.

K dispozici jsou i terénní verze, které vychází z již zmíněného typu Alké ATX 330 EH. Ten má nižší maximální rychlost, ale zato největší nosnost i tažnou sílu. Lze také vybírat podle tvaru kabiny z krátkých dvoumístných, nebo delších čtyřmístných variant. Zkrátka jde o vozy s nulovými lokálními emisemi, které se hodí pro různé činnosti ve městech.

Specialista, který má s jízdou těmito vozy dostatek zkušeností, si s terénem poradil poměrně dobře. Zvládl i vyjet na jednu poměrně velkou nerovnost, byť se to nepodařilo napoprvé - musel se předtím trochu rozjet a najet jinak. Na zimních pneumatikách to jde ještě lépe, protože se jejich vzorek „zakousne“ do povrchu. Ostatně terénní verze, již zmíněný model Alké ATX EH, by měla zvládnout stoupání až 35 %.

Interiér je jednoduchý. Je vidět, že jde o bytelný pracovní stroj bez zbytečné elektroniky. Není tu ani klimatizace, i když ta může být za příplatek. Ale výklopné čelní sklo funguje velmi dobře, i když je venku docela teplo. Příjemně to mezerou pod ním vane, takže se nám původně zdálo, že tam klimatizace je. Ale prý by byla zbytečná, protože většinou se pořád vylézá a otevřenými dveřmi by tam stejně šel teplý vzduch.

Alké ATX se i jednoduše řídí. Má silnou rekuperaci, takže se dá řídit jedním pedálem, podobně jako třeba Nissan Leaf s funkcí e-Pedal. Na rozdíl od něj to ale Alké bere jako samozřejmost a nemá pro tuto funkci speciální název. Každopádně v provozu, kde se většinou tyto vozy budou pohybovat, se to rozhodně hodí.

Spotřeba není výrobcem přímo udána, ale z údajů o kapacitě baterií a dojezdu nám vychází, že se u různých verzí pohybuje mezi 12,5-17,6 kWh/100 km. To je běžné rozmezí i u osobních aut nižší střední třídy. Na místě je nicméně otázka, zda je v tomto případě měřena již při určitém zatížení, nebo u prázdného vozidla.